Lesní správa Třeboň hospodaří na 64 000 ha katastrální rozlohy, převážně v Třeboňské pánvi. Státní lesní půdy je zde 16 546 ha. Správa je členěna na 9 revírů. Další 2 revíry jsou zřízeny k výkonu funkce odborného lesního hospodáře pro ostatní vlastníky lesa.

V lesních porostech z 92 % převažují jehličnany, čtyřiapadesátiprocentní zastoupení má „třeboňská borovice“ – ekotyp borovice lesní vyznačující se velmi kvalitním dřevem.

LS Třeboň sousedí na východě s Rakouskem, jižní hranice probíhá od obce Krabonoš, Suchdol nad Lužnicí, do Borovan, západní hranice dále na Ledenice, Lišov a Lomnici nad Lužnicí, na severu směrem na Novosedly nad Nežárkou, Stráž nad Nežárkou, Mirochov a opět na státní hranici s Rakouskem.

Pro svou výjimečnost z hlediska přírodovědného byla na Třeboňsku dne 15. listopadu 1979 výnosem ministerstva kultury vyhlášena Chráněná krajinná oblast Třeboňsko. Její rozloha je 700 km². Na území lesní správy Třeboň se nachází 20 maloplošných chráněných území. Nejstarší a nejrozsáhlejší z nich je Národní přírodní rezervace Stará řeka,  vyhlášená už

5. března 1956, rozkládající se kolem části toku řeky Lužnice na ploše 1 197 ha.

Treboňské náměstí

Rožmberské kořeny

Počátky jihočeského města Třeboně sahají do poloviny 12. století. Roku 1341 je Třeboň poprvé označována jako město. V roce 1366 se vlastníky Třeboně stávají Rožmberkové, za nichž město nabylo značného významu a bohatství. Již v roce 1376 bylo uděleno městu Třeboň tzv. právo měst královských. V 16. a na počátku 17. století dosáhla Třeboň největšího rozmachu. Toto šťastné období skončilo vymřením rodu Rožmberků v roce 1611 a několika rozsáhlými požáry. Další útrapy přinesla Třeboni třicetiletá válka. V roce 1660 se stali vlastníky třeboňského panství Schwarzenberkové, kteří postupně obnovili jeho dřívější věhlas a slávu.  Roku 1960 obdrželo město Třeboň lázeňský statut. Historické jádro města Třeboně bylo v roce 1976 prohlášeno za městskou památkovou rezervaci.

Město Třeboň je velmi navštěvované pro svou bohatou historii – Třeboňský zámek, archiv, Schwarzenberskou  hrobku,  kostel sv. Jiljí ,  Zlatou  stoku,  ale  i  pro svou lázeňskou tradici

(léčba pohybového aparátu, slatinné koupele).  Pro svou malebnou rovinatou krajinu posetou velkým množstvím rybníků je celé Třeboňsko vyhledáváno ke koupání a rybaření, v posledních letech se zde rozmáhá také cykloturistika.

lázně Bertiny

Lázeňství

Tradice třeboňského lázeňství je spojována především s učitelem, kronikářem a váženým měšťanem, Václavem Huckem, který na svém pozemku u Zlaté stoky otevřel v květnu 1883 nové lázně. Hlavním motivem jeho velkorysého činu byla nemoc jeho dcery Berty, jejíž jméno nesou lázně i dnes. V roce 1975 byl na západním okraji Třeboně dán do provozu nový lázeňský komplex s názvem Aurora. Vlastníkem obou těchto lázní je město Třeboň.

rybník Rožmberk

Rybníkářství

K největšímu rozvoji rybníkářství na Třeboňsku a Chlumecku došlo v šestnáctém století, kdy byla postavena většina rybníků. Hlavními staviteli rybníků byli Štěpánek Netolický, Mikuláš Ruthard z Malešova a Jakub Krčín z Jelčan a Sedlčan, který postavil v letech 1584-90 i největší český rybník Rožmberk a Novou řeku, která měla chránit Rožmberk před velkou vodou. V tradicích rybářského řemesla na Třeboňsku pokračuje akciová společnost Rybářství Třeboň, o rybářský dorost se stará Střední odborné učiliště rybářské v Třeboni.

Umělý vodní tok Zlatá stoka byl vybudován v 1505 - 1520 Štěpánkem Netolickým. Je dlouhý 47,8 km a slouží k zásobování jednotlivých rybníků vodou z řeky Lužnice.  Další významnou vodní stavbou je rybník Rožmberk. Rožmberk se současnou plochou hladiny 489 ha je největším českým rybníkem. Postavil ho Jakub Krčín pro rožmberské panstvo. Stavba hráze dlouhé 2,4 km a místy až 12 m vysoké trvala 5 let. Poprvé byl Rožmberk napuštěn v roce 1590. O historii i současnosti vypráví naučná stezka Rožmberk.

pomník Emy Destinnové

Turisté, vodáci a rybáři

Krajina je protkána hustou sítí turistických tras, vhodných jak pro pěší, tak pro cyklisty. Nejznámější je na Třeboňsku asi cyklistická naučná stezka Okolo Třeboně, která vytváří okruh v délce 39 km s 22 informačními tabulemi. Další významná stezka je Stezka Emy Destinnové pojmenovaná po významné české operní pěvkyni. Ema Destinnová žila na Třeboňsku v nedaleké Stráži nad Nežárkou. Po její smrti v lednu r. 1930 nechal její přítel, statkář Vladimír Hofbauer ze Stříbřece, vybudovat u Nové řeky žulový pomníček, který naleznete na trase cyklostezky.

Lesní správa Třeboň v rámci Programu 2000 postavila na nejfrekventovanějších trasách 9 přístřešků pro turisty, vyčistila a opravila 7 studánek, obnovila 4 lávky přes vodní toky. Věříme, že jsme tím alespoň malou měrou přispěli k tomu, abyste si z cest po Třeboňsku odnesli jen ty nejkrásnější zážitky a vzpomínky.

Text: Vlastimil Lukš, Jaroslav Karas
Foto: archiv LS Třeboň