Z celého komplexu je zpřístupněno veřejnosti povalovým chodníkem pouze „Velké mechové jezírko“. Typickou dřevinou je zde borovice blatka ( je současně genovou základnou pro tuto dřevinu) s podrostem mechu rašeliníku s výskytem masožravé Rosnatky okrouhlolisté. Z glaciálních reliktů se zde vyskytuje Žluťásek borůvkový a Šídlo rašelinné. Rašelina dosahuje mocnost až 300 cm.

Ke vzniku jezírka se váže několik pověstí. Jedna z nich říká:

„Kdysi dávno v oblasti Rejvízu, v místech dnešního mechového jezírka, bylo opevněné město Hunohrad. Žel, obyvatelé tu bohatství nezískávali pilnou prací, ale pro zlato a drahokamy si prostě chodili do vod nedaleké říčky Opavy. Ovšem, kdo lehce nabyl, lehce utrácí a rozmařilost bývá cestou do pekel. Tak se stalo i tady.

Rozmařilí obyvatelé tohoto bohatého města si přestali vážit svých bližních. Poustevníka, který sem zavítal a kázal jim o úctě k bližnímu a pokoře, krutě zmučili a vyhnali za bránu města. I mladý pastýř jménem Gill byl mezi nimi. Druhý den když vyhnal své stádo na pastvu v čase oběda zjistil, že mu hospodyně zapomněla namazat chleba máslem. Vztekle s ním hodil o zem a začal do něj bít holí i do všeho co leželo kolem. Najednou v úleku zjistil, že z chleba vytéká pramínek krve a v tom spatřil i zbědovaného poustevníka. Ten jej i s celým městem Hunohrad proklel. V tu ránu se setmělo, spustil se liják, blesky křižovaly nebe, hrom bil a uprostřed náměstí se ze země vyvalilo černé bahno, které celý Hunohrad pohltilo. Město se propadlo do zemských hlubin a pastýř Gill od té doby chodí ve svém otrhaném plášti, hladový s prázdnou mošnou a holí po rejvízských lesích a lukách. Varuje pocestné před hříšným životem. Dobrým pomůže a ty špatné trestá holí. Leč jen čistá duše ho může spatřit a zbavit trestu bloudění.

Za tichých dnů se prý nad hladinou jezírka stále ještě rýsuje špička zatopeného kostela, ale vidět ji může jen člověk, který nikdy nezhřešil. Když se pak nedaleko zaniklého Hunohradu začal rodit dnešní Rejvíz, objevil se před jeho novým kostelem kříž, který voda z hunohradského svatostánku vyplavila“.

Každoročně Spolek Přátelé Rejvízu  organizuje v měsíci květnu  v rámci zahájení turistické sezóny „Odemykání Mechového jezírka“.  

Ing. Jaromír Latner, CSc.