Dlouho jsem přemýšlel do kterého lesnického časopisu své názory a zkušenosti pošlu. LČR, s. p., převedly „Lesu zdar“ na internet a tím je dosud nejčtenější časopis méně přístupný provozu.

Časopis „Lesnická práce,“ který má v názvu podtitulek “pro lesnickou vědu a praxi,“ jsem čtyřicet let objednával pro každé polesí a ředitelství závodu. V minulosti byl pro provozní techniky přístupnější a srozumitelnější. Nyní, když jsem již třetím rokem v důchodu, tento časopis čtu od začátku až do konce (nejen to, co mě zajímá). Někdy žasnu, jak někteří odborníci, kteří přispívají do časopisu svými články, dokážou svůj příspěvek, např. o žloutnutí porostů, okořenit množstvím tabulek, grafů a odborných názvů. Stejně jim na závěr vyjde to, co ví lesnictvo již od devadesátých let, že žloutnutí je následkem nedostatku hořčíku, vápníku či fosforu. I příčiny jsou lesnictvu známy. Proč psát tak složitě? Chtějí kolegové výzkumníci svým kolegům předvést svoji odbornost? Riskují však, že lesník či revírník tyto články ani nedočte.

A nyní již k problematice kůrovce a jeho likvidaci. Budu se zabývat pouze tím, co se někdy dělá nesprávně, a budu používat pouze název kůrovec.

Čistota lesa – lokalita P a OM

Tuto zkušenost nám předávají naši předkové již staletí, ale asi marně. Po jakékoliv těžbě nesmí zůstat žádné těžební zbytky. Ať se jedná o vyzdravování, ukroucené zbytky při zpracování kalamity a podobně. Jeden kontrolor LČR, s. p., mně dokazoval s tužkou a papírem v ruce, co jsem to za ekonoma, když viděl na dřevoskladu velké množství totálně shnilých (měkká hniloba) dvoumetrových výřezů vyzdravených na manipulační lince. Dokazoval mně výpočtem, jak je toto dřevo ekonomicky ztrátové. Těžba, přibližování, odvoz, manipulace a následně prodej za třetinovou cenu než činí průměrná cena dosažená LZ. Pokud bude převládat tento názor, bude vždy špatně. V důsledku ochrany lesa musí se všechno dřevo, i to ztrátové, dostat včas z lesa pryč. Zdravé dřevo musí cenu tohoto shnilého vyrovnat.

Pohyb kůrovcového dřeva z P na OM

Je naprosto jasné, že s takovým dřevem lze bez předešlé asanace pohybovat  pouze pokud je kůrovec ve stadiu vajíčka a larvy. V žádném případě již ne ve stadiu kukly a brouka. Jinak dochází k rozsévání kůrovce po porostu. Asanace ručním loupáním je při napadení dřeva kůrovcem spíše utopií. Kůra by se musela spálit, což v lese nejde, a kukla i světlý brouk v kůře dokončí svůj vývoj. Každý rok jsem bral personál na tematický zájezd po republice, aby nezačali trpět provozní slepotou. Viděli jsme na mnohých místech, hlavně na severní Moravě, přibližovat kůrovcové dříví  ve všech stadiích vývoje kůrovce. Tímto způsobem kůrovce nelikvidujeme, ale množíme.

Likvidace větrné kalamity pomocí harvestorů

Do hmoty zpracované harvestorem (i uložené na delší dobu na OM) dochází k nalétnutí kůrovcem minimálně, a to díky rozrušení a tím i provzdušnění kůry posunem při zpracovávání. Pozor však při zpracovávání silné hmoty, kdy oddenkové výřezy l až 2 jsou netknuté. Zde je třeba provádět ochranu postřikem či včasným odvozem.

Rychlost při zpracování kalamity

Je nutné zastavit obnovní a výchovné těžby až do úplného zpracování kalamity. Toto má sice oporu v lesním zákoně, avšak zjistit odhad kalamity je mnohdy problematické a často to vychází po zpracování na dvojnásobek. Pak se stává, že se harvestorovým firmám nesmyslně prodlužují smlouvy, aby je závod nemusel penalizovat. A jak se stalo při zpracování kalamity „Kyrill,“ tyto firmy odjely tam, kde měly také smlouvy, a kde jim hrozila penalizace. Tyto firmy nezodpovídají za namnožení kůrovce. Vedoucí organizace by si měl uvědomit svoji zodpovědnost za důsledky s tím spojené (namnožení kůrovce) a neměl by připustit, aby se kalamita zpracovávala déle než rok.

Provádění prořezávek

Protože se nejde do smrkových prořezávek včas, dochází k tomu, že vždy je určitá část vytěžené hmoty hroubí ponechaná v porostu (pracovní pole apod.) Převážná část lesnictva přitom nechává smrkové prořezávky provádět okamžitě po sejití sněhu, převážně v období březen až červenec. Tím se stávají semeništěm kůrovce. Provádějte smrkové prořezávky v srpnu až listopadu a nemusíte se namnožení kůrovce bát.

Sledování přezimujícího stadia

Vždy sledujte, v jakém stadiu bude kůrovec přezimovat. Například přezimující brouk v hrabance kolem pařezu nám způsobí další rok kůrovcová oka, i když kolem odstraněných kůrovcových stromů preventivně vytěžíme i potenciálně nebezpečné stromy. Boj s kůrovcem nikdy nekončí. Trvá vždy celý rok. Pozor na ochranu lesa v září a říjnu , kdy si personál myslí, že kůrovec již neublíží, a věnuje se hlavně lovům. Babí léto a kůrovec dokážou své.

Pozor na přepravu kůrovcového dříví

Již desítky let na různých školeních a besedách upozorňuji na rozšiřování kůrovce přepravou kůrovcového dříví po republice sem a tam, například ze severní Moravy do západních Čech, a to jak kamionovou přepravou, tak po železnici. Opadáváním kůry při nakládání, přepravě, vykládání z vagonů na skládky a opětovném nakládání při převozu na pily se z přepravované a převážně neasanované kůrovcové hmoty šíří brouk i do míst, kde dosud nebyl. Moje snaha je však marná a upozorňování nepadlo na úrodnou půdu, protože se tak děje stále.

Díky za to, že jste článek dočetli až do konce. Mnozí z vás si řeknou, neobjevil Ameriku. To skutečně ne, ale zamyslete se nad tím, zda něco z toho, co je v článku uvedeno, neporušujete na svém úseku i vy, lesníci či revírníci. Z kůrovce je třeba mít strach. Boj s ním je náročný. Výsledkem je sladká odměna - zdravé lesy. Lesy, které vám svým šuměním v korunách stromů poděkují za to, že je chráníte, aby byly zdravé a svěží.

Ing. Vaniš Miroslav
bývalý hlavní inženýr LZ Kladská,
nyní v důchodu