1.ledna 2012 jsem vyrazil na procházku do lesů v okolí Pohořan. Počasí novoročnímu výstupu na Jedovou moc nepřálo, posuďte sami : výška tlak, teplota, rosný bod ....  No, necháme klasiky raději odpočívat. Po  slunečném Silvestru se sluníčko neukázalo ani náznakem. Zato mlha a mrholení dopadalo na všechny, kterým nebylo zatěžko po Silvestru vyrazit zrána  do lesů. Já se podobným, masovým akcím  vyhýbám a raději jdu do míst, které invaze turistů nepostihla. Druhou možností je vyrazit okolo oběda, kdy už většina aktérů podobných akcí sedí u teplého čaje či obědvá. Nemám nic proti těmto akcím, pokud se turisté k přírodě chovají pěkně, pak jim fandím.

Pro dnešní den jsem aplikoval druhou možnost, nechtělo se mi v tomto počasí jet do vzdálenějších lesů. Dlouho jsem v těchto místech nebyl, právě proto, že dávám přednost klidnějším  lokalitám.

V minulém tisíciletí jsem jezdil do sousedního revíru s kamarádem, myslivcem, pozorovat a krmit zvěř. Tehdy se mi na myslivosti dost věcí líbilo a tak jsem dobrovolně pomáhal, kde to šlo. Mimo krmení v malém krmelci, kam jsme nosili pěšky přes závěje těžké pytle s krmením, jsme na podzim sušili různé lahůdky pro lesní zvěř a taky stavěli nové krmelce na lépe přístupných místech.  

Od té doby uběhlo mnoho let a proběhlo mnoho změn. Velké změny bohužel dopadly i na tehdejší pojetí myslivosti. Krmelce, kterých bývalo v lesích mnoho, byly vyhlášeny jistou skupinou "inovátorů" za přežitek i s vědeckým zdůvodněním škodlivosti. Ano, i dobře myšlená věc se při nevhodné aplikaci může ukázat špatnou, myslím tím možné dopady na lesnictví. Jde tu ovšem o špatně aplikovanou snahu "krmné základny", kdy nic zvěř nenutí migrovat revírem, dále o nevhodnost předkládané potravy a  ne o vlastní škodlivost krmelce.

Pravý důvod byl ovšem prozaičtější. Dříve bylo totiž myslivecky neetické lovit v okolí 200 m od krmného zařízení a v podstatě se to považovalo za správné. Také v těsné blízkosti krmelce obvykle nestál žádný, natož zateplený a zamčený posed. Proč se namáhat s krmením a platit za něj, když nemůžu ihned "směnit " vloženou iniciativu za trofej, maso či oboje?

Přednost dostaly tzv. hromady. Hromada nějakých zemědělských nebo potravinářských odpadů není drahá, často se jen smění za ulovený kus. Přiveze ji na místo traktor a není už kolem žádná práce. Hlavně není dle odborné terminologie,  "krmné zařízení" a tak je možné hladovou zvěř v době nouze jednoduše střílet přímo u zdroje. Mnohdy z  pohodlí perfektně vybavených a zateplených posedů o použití další podpůrné techniky nemluvě. Mnoho moderních lovců, přijíždějících pod posed v terénním voze netuší, kde by zvěř měli jinde hledat. A tady je konečně jednoduché řešení - HEURÉKA!

Z úvodu by asi každý očekával radostná slova a zatím jen kritika! Nenechte se mýlit, vše je psáno právě pro tu radost, kterou jsem v lesích u Pohořan dnes zažil.  Šel jsem se podívat na staré krmelce a ejhle - našel jsem dva původní, stále funkční, vhodně zakrmené  a nakonec ještě jeden  skoro nový, také velmi dobře a vhodně zásobený. V korýtku dokonce kromě kvalitního jádra,  žádných zbytků, bylo  i  množství sušených jeřabin. Taky jsem je před lety sušil a s obilím na zádech nosil pro radost z nezištné pomoci zvěři. Ani na jeden krmelec navíc nehledí zamčená kazatelna. Velmi mě potěšilo zjištění, že ještě někde duch myslivosti žije a přál bych si a hlavně zvěři, aby takových revírů bylo více. A právě o tohle nečekané, optimistické zjištění,  jsem  se s Vámi potřeboval na začátku toho roku podělit. Kéž by jich bylo v tomto roce obecně víc.

P.S. Na vysvětlenou, zdaleka netvrdím, že se v lesích lovit nemá. Jen se mi nelíbí dnešní přístup k lovu zvěře. Přikrmování  zvěře v krmelcích není a neměl by být přežitek stejně jako pravidlo nestřílet v  jeho okolí. Pokud je přikrmování řízeno znalostí problematiky a lov provozován jinde a eticky, nebude  docházet k významným  škodám ani na lese a zvěři, ale ani na  vztahu veřejnosti k lovcům

Michal Tuška

.