První zmínky o téhle obci pocházejí z druhé poloviny 14. století. Její věhlas je přímo spojen s věhlasem mariánského poutního kostela v Hejnicích. Poutníci se v Libverdě osvěžovali pramenitou „Boží vodou“, jíž záhy začali přisuzovat léčivou moc. A nejen oni, libverdskou vodou se léčili i slavní panovníci – například saský kurfiřt August I. a vévoda Albrecht z Valdštejna, který se s její pomocí snažil zbavit syfilidy. Nutno dodat, že nepříliš úspěšně...

Legenda o tlustém kohoutovi

Ke vzniku lázní v Libverdě se váže legenda, v níž hraje hlavní roli kohout, kterého má dnes obec ve znaku. Patřil místnímu hajnému a byl to tak trochu kohout podivín. Místo aby chodil pít k potoku společně se svými slepicemi, napájel se v mokřinách nedaleko stezky. Hajný si toho všiml, až když kohout začal nebývale tloustnout. Nešlo mu do hlavy, co je to za vodu, po které se tak tloustne.

Když pak kohout v mimořádně vysokém věku pošel, hajný ho rozřízl a užasl – tloušťka nebyla způsobena podkožním tukem, ale obrovskými vnitřnostmi, na nichž nebyly viditelné stopy kohoutova vysokého stáří. Hajný se proto odhodlal k experimentu. Prosekal si v bažinách cestu ke studánce s bublající vodou, kterou pak denně pil. „I tloustl a zdravý byl,“ praví legenda. Své kypící zdraví nemohl utajit, a tak si ke studánce zvykli chodit i jiní a sláva Libverdy byla založena. Na kohoutovu památku je dnes na střeše Eduardova pramene umístěna jeho pozlacená socha.

Vznik lázní

Ve skutečnosti lázně založil Kristián Filip hrabě Clam-Gallas, majitel frýdlantského panství. Nechal zasypat starý pramen s „Boží vodou“ a v letech 1776 – 1818 nechal otevřít tři nové prameny přímo u lázeňských budov. Dostaly jména Mariin, Kristiánův a Eduardův. Statut léčebných lázní dostala Libverda v roce 1836. Do lázní přijížděly stovky pacientů ročně. Koncem 19. století sice lázeňských hostů ubývalo až na 240 v roce 1898, ale začátkem 20. století se pacienti vrátili a jejich počet opět stoupal. Dnes jsou Lázně Libverda oblíbeny zejména pro klid a útulnost a pro krásné okolní prostředí.

Obří sud

Jednou z místních atrakcí je Obří sud – výletní restaurace umístěná v jedenáct metrů vysokém a čtrnáct metrů dlouhém sudu. Objekt byl postaven v roce 1931. Stavba byla inspirována Obřím sudem na Javorníku. Ten ovšem 20. září 1974 shořel, takže jeho libverdský nástupce je dnes jedinou stavbou tohoto typu v České republice. Sud leží na trase pro turisty a cyklisty a je od něj nádherný výhled na masiv Jizerských hor s Národní přírodní rezervací Jizerskohorské bučiny.

Proč Libverda?

Název obce se jako obvykle v průběhu času měnil. V první písemné zmínce z roku 1381 je osada nazývána Lybenwerde, později postupně Liewerde, Liwerde, Liebweda (1601), Liewerda (1651), Leibwerda (1854) a Libwerda. V doslovném překladu z němčiny jde o Milý ostrov uprostřed bažin. Tolik suchá řeč historiků.

Podle etymologické pověsti německého původu však název obce vznikl z nápisu Lieb, Ward´ da! (Lásko, zůstaň tu!), který umístil Rýbrcoul pro svou milou Jizeru do srdíčka vyrytého do kmene dubu. To srdíčko se stalo oblíbeným symbolem občanů Libverdy – svého času jím zdobili dokonce úřední knihy.

Text a foto:
Jaroslav Jonáš