Nejvíce zastoupenou dřevinou v revíru je smrk se 76 %. Dalšími jsou buk s 22 % a jedle s jedním procentem. Zbytek představují javor, bříza, modřín a jiné dřeviny. Přirozené druhové složení lesů v této oblasti bylo kdysi odlišné. Ještě před zhruba 200 lety tvořil smrk jenom třetinu porostů, další třetina připadla na buk a zbylou třetinu zastupovala jedle. Od té doby došlo k záměrnému zvyšování podílu smrku, jehož dřevo nalezlo největší hospodářské uplatnění.

Prospěšná změna

Porosty byly ještě nedávno káceny na ploše několika hektarů najednou. Změna hospodaření se datuje od vzniku státního podniku Lesy ČR v roce 1992. Současný způsob hospodaření je přírodě mnohem bližší. Smrkové monokultury už patří minulosti. Při novém zalesňování je snaha vytvářet smíšené porosty smrku, jedle a buku s doplněním ostatních dřevin.

Velikost mýcených ploch se už nepohybuje v hektarech, ale v desítkách arů. Podíl přirozené obnovy stále narůstá, v současné době tvoří polovinu z obnovovaných ploch. Zastoupení dřevin v přirozené obnově přibližně odpovídá celkovému zastoupení dřevin v revíru. Proto je převážně smrkové zmlazení doplňováno sazenicemi jedle, buku, javoru a dalších dřevin. Pozvolna tak přibývá odolnějších smíšených lesů.

Smrkové dříví má sice největší upotřebení, ale smrk je zároveň více poškozován než ostatní dřeviny. V letním období mu hrozí největší nebezpečí od kůrovců. Na rozdíl od okolních lesů, např. oblast Jablunkovska, Kysuc a nižších poloh Frýdecko-Místecka, není ale na naší lesní správě toto poškození vysoké. Spatřit tak větší skupiny rezavých odumírajících smrkových stromů je spíše vzácností.

Velké škody působí sníh a vítr. Například těžký mokrý sníh v říjnu minulého roku značně poškodil hlavně mladší smrkové porosty. Škody utrpěly i listnaté dřeviny, ale ty bez větších problémů regenerují.

Revír plný unikátů

Celý revír Slavíč je součástí Ptačí oblasti Beskydy. Ze statutu této oblasti vyplývají pro hospodaření v lese některá omezení. Je to například povinnost ponechat určité stromy nebo části porostů až do jejich dožití. Stromy slouží jako hnízdiště pro různé druhy ptáků. Nezanedbatelný je i jejich estetický význam. Hospodaření v lese se také musí přizpůsobit blízkosti vodní nádrže Morávka, která slouží jako jeden z důležitých zdrojů pitné vody pro Ostravsko.

Velkou výhodou revírů Slavíč a Pražmo je vysoký podíl asfaltových cest vybudovaných k odvozu dříví. Tuto skutečnost jistě ocení i cyklisté, majitelé chat a stálí obyvatelé. Do údržby těchto cest však musí však Lesy ČR investovat značné částky. Každá větší oprava se pohybuje v řádu statisíců až několika milionů korun. Cesty hodně poškodily povodně koncem devadesátých let.

Návštěvníci zde mohou spatřit některé z chráněných živočichů. Mezi nejzajímavější patří vydra, volavka a čáp černý. Zejména na jaře je možné setkat se s menším kurovitým pestře zbarveným ptákem – jeřábkem. Opravdovým unikátem je pak tetřev. Od roku 1995 se zde objevuje vlk, i když po roce 2006 jen ojediněle. Oproti tomu se zvýšil počet rysů. Pouze občasným hostem je medvěd, který má rád tichá a opuštěná místa a těch je dnes už málo.

Při dodržení základních pravidel nehrozí od těchto zvířat větší nebezpečí. Šelmy jsou od přírody plachá zvířata a setkání s člověkem se spíše vyhnou. Pokud někdo nějakou šelmu ve volné přírodě viděl, může mluvit o velkém štěstí.

křfm