Ostaš je typická stolová hora s vypreparovanými pískovcovými skalními útvary. Její severovýchodní část poklesla zhruba o sto metrů podél tzv. polického zlomu. Vznikla tak dvě samostatná skalní bludiště – Horní labyrint na horní kře a pod ním Dolní labyrint s Kočičími skalami.

Květnový masakr

Skály na Ostaši sloužily obyvatelům Police jako útočiště v dobách válek, kdy česko-slezským pomezím protahovala vojska sem a tam. Někdy však ani skalní úkryty polickým nepomohly, jako třeba 27. května 1421, kdy do Čech přitáhli Slezané hubit české kacíře. Nejprve vypálili město a pak vtrhli do ostašských skal.

Podle pověsti jim úkryt Poličanů prozradil hlavňovský mlynář Holinka. Uprchlíci se ve skalách sice bránili, ale marně. Slezáci nakonec všechny ukryté muže, ženy i děti povraždili. „Mnohým jazyk vyřezávali, jiné ze skal házeli, také ženy a panny některé prý za vlasy na stromy věšeli,“ praví pověst. Na zpáteční cestě pak cizáci popravili také zrádce Holinku. Neblahý květnový den dodnes připomíná skalní útvar v Horním labyrintu nazvaný Hlava zrádce, a také Kaple svatého Kříže u chatové osady Ostaš.

Sluj Českých bratří

V Dolním labyrintu se nachází další tajemné místo. Je to přes třicet metrů dlouhá úzká skalní sluj, v níž po porážce stavovského povstání údajně konali tajné bohoslužby Čeští bratři. Na podzim roku 1921 dokonce polický knihař Antonín Krtička oznámil, že pod nánosy písku objevil kámen s vytesaným letopočtem 1627, který mohl kněžím sloužit jako oltář. Protože však Čeští bratři na Policku nikdy nepůsobili, považují historici jeho nález za dobovou mystifikaci. Antonín Krtička byl nejen knihař, ale i zanícený propagátor turistiky na Policku. Vzhledem k tomu, že Sluj Českých bratří je turisty dodnes hojně navštěvovaná, lze jeho mystifikaci považovat za velmi zdařilou.

Miroslav „Lanč“ Šmíd  

Hned vedle Kaple svatého Kříže je vztyčen symbolický náhrobní kámen s vytesaným portrétem vousatého vlasatého muže a s nápisem Míra Šmíd 1952 – 1993. Polický rodák Miroslav „Lanč“ Šmíd byl špičkový horolezec, a to nejen v českém měřítku. Z lezení si vytvořil svůj osobitý životní styl. Proslul řadou extrémních sólovystupů, z nichž asi nejznámější je výstup na El Capitana v severoamerických Yosemitech. Tenhle tisíc metrů vysoký žulový monolit poprvé zdolal W. Harding v roce 1958 a trvalo mu to plných 72 dní. Miroslav Šmíd skalní stěnu El Capitana zlezl v roce 1978 jako první Čechoslovák. Yosemity se mu nakonec staly osudem. Po několikadenním sólovýstupu se dne 11. září 1993 zřítil ze stěny yosemitské Lost Arrow…

Husitská mincovna

Romantická skalní zákoutí podněcují fantazii. Jedna lidová pověst praví, že ve sluji poblíž Kočičího hradu měli husité mincovnu, v níž ze stříbra a ze zlata uloupeného v klášterech razili vlastní mince. Když pak zdejší kraj opustili, zůstalo po nich ve sluji nesmírné bohatství. Dnes již nikdo neví, kde se mincovna nacházela a husitské poklady zůstávají lidským zrakům navždy skryty. Ale raději po nich nepátrejte. Jiná pověst totiž říká, že ostašské skalní labyrinty jsou natolik rozlehlé a nepřehledné, že v nich může člověk bloudit až do smrti…

Text a foto:
Jaroslav Jonáš

Fotografie shora dolů:
- Skály na Ostaši
- Sluj Českých bratří
- Šmídův náhrobek u Kaple svatého Kříže
- Zlomená stolová hora Ostaš